V sobotu 7.2.2004 proběhla jednodenní klubová expedice do údolí potoka Kocába

(autor Chorche)

Byla to zatím největší akce co do počtu aut, kterou klub pořádal. Protože se o ní vědělo 14 dní dopředu a protože popularita našeho klubu značně vzrostla, zúčastnilo se nakonec 9 aut. Sice bylo nahlášenejch 15, ale to už by asi nebylo po cestě k hnutí.

Akce se zúčastnil Lišák s Landákem, Petr, Chip, Bahňák, Pepa, Lukáš, Foster s Teranem a Krtek s Rangem. A já s Andy samozřejmě… Sešli sme se ve Štěchovicích na parkovišti, počkali na pár opozdilců a pak vyrazili podél potoka do lesů a luk. Po sjetí z asfaltky a překonání prvního brodu ná zaskočil statnej smrk hozenej přes cestu. Ukázalo se, ale že se dá object a tak se jelo dál. Následoval druhej brod, kterej sme projeli bez potíží. Kousek za brodem byl ale ještě jeden vjezd do vody a Chip se rozhod že ho prubne. I dyš sem mu říkal ať se na to vykašle, nedbal a potopil svou kokotku pod vodu až skoro k vokýnkům. Motor zdechnul a už nenaskočil. A tak začli první problémy. Chipovi se do auta valila voda a různý spotřebiče začaly vydávat podivný pískavý zvuky. Nezbylo neš Chipa vytáhnout Lišákovym navijákem A tak Chip přelez autem dozadu a ponořil se a zahák lano za kouli. Při navijákování sem musel v Landáku stát na brzdě, protože jinak by ho kokotka plná vody stáhla do potoka. Chip vyndal svíčky a votočil motorem (a vosprchoval okolí proudem vody z válců). Ukázalo se že voda se dostala do válců, do sání ale ne do voleje. Dostala se taky do počítače, alarmu, rádija, CB a podobnejch vymožeností. Auto nešlo ale nastartovat. I dyš házelo jisrku a benzín tek. Nakonec ho Lišák zapřách za lanďáka a roztáhli ho. Motor sice chytil ale kouřilo to jak lokomotiva a navíc to chcípalo. Pozdějc se ukázalo že je to tim že byla voda i v benzínu v nádrži. A na plyn to nastartovat údajně nešlo, protože automatika plyn zapíná až po dosažení 3000 votáček. Chip pak votpojil benzínový čerpadlo aby se voda v benzínu furt necpala do válců a roztáhli to na plyn. Pak už motor běžel a nechcípal. Cesta podél potoka mohla pokračovat dál.

Po chvíli sme vjeli na soukromej pozemek zvaný Dashwood (podobnost s hollywoodem je čistě náhodná), ale majitel chatař byl tak hodnej, že nám dovoli project. Vůbec je nutno podotknout, že chataři a domorodci byli vesměs přívětivý. Až na jednoho, ale o tom později. Dostali sme se k dalšímu zajmavýmu brodu kterej vypadal poměrně hluboce (když nepočítám ty běžný kerejch bylo hodně). K našemu překvapení se u něj objevili kánojisti. Projížděli kolem a taxme je požádali aby veslem skusili hloubku. Zdála se bejt v pohodě. A jako prnví se do brodu odvážil Forest s Teranem. Forest je jezdec takřka závodní, takže do brodu nevjel ale skočil. Dýzlový teráno projelo půl brodu, zabublalo a zdechlo. Ukázalo se, že vody tam bylo poměrně víc neš se zdálo. Fosterovi se ho ale podařilo nahodit a za mohutnýho voblaku čmoudu z potoka vyjel. Lišák to pro změnu skusil project rovnou z metr vysokýho břehu. V potoce ale byly jámy kerý nebyly vidět a tak skončil zapíchlej ve vodě s jednim kolem ve vzduchu a levou půlkou nakloněnou až k převrácení. Musel to vyřešit naviják. Já mezitim našel vo kousek dál trochu sjízdnější místo a ostatní sme projeli tudy. Další lahůdkou byla rozbahněná louka. Po rostátym sněhu tam byla spousta mokřadů a tak prnví kdo se zahrabal byl Foster. Za nim Lukáš a Bahňák, kterej se nakonec vyhrabal vlastní silou. Fostera a Lukáše sme museli tahat.