|
|
|
||
|
|
"Bahení
hardcore" 8.-9.10.2005 (autor
Chorche) O
týdle akci toho moc nenapíšu, protože se vlastně
naplánovala na poslední chvíli (z různejch důvodů,
jako např. nedostatek prostorů na ježdění, zranění Padoucha atd.) a tak se jí
neúčastnilo moc lidí.
Dá se říc, že byla f poctatě téměř komorní a soukromá. Přijel jen Pepa a Chip
s drahejma polovičkama
a já s Andy. Měl dorazit i Petr,
jenže mu trochu chytlo kolo plamenem (zakouslá brzda) a tak zůstal stát gdesi u Český Lípy. Ostatní lidi buď nemohli, nebo vyměkli jelikož sem upozorňoval
na poněkut drsnější terén. A tak sme
se potkali na pumpě na boleslavský dálnici a vyrazili směr Benátky.
Následovala cesta po okrskách
až do temnýho baheního údolí beze jména, který nám doporučil Krtek. Začátek cesty údolím byl v
pohodě, furt sme si říkali, gdy začne ten hardcore kerej sliboval Krtek. No a
ten začal úplně nevině
gdy v cestě stála celkem pěkná louže. Já jí projel jakš takš, ale Pepa v ní
zůstal, zahrabanej
na jedný straně po rám. Nehejbal se ani dopředu ani dozadu a tak došlo na
první tahání. Jenže
moje pošramocená kurta to nevydržela a pěkně se mi obtiskla přetržená na
zadních dveřích. No
nakonec sme Pepu museli dostat ven
navijákem. A pak to už začalo. Po chvíli jízdy s divným zvukem (jakoby
mi štrejchala guma o podběh) sem
zastavil a zjistil že mam zaraženou asi metrovou větev tak 6cm tlustou mezi
dolní rameno a poloosu. Pěkně se tam o to dřela gumová prachovka... Naštěstí
to vydržela. Ale sotva sme
kládu vytáhli tak sme zisitili že Pepa má jinou zaraženou na stejnym místě !
A ten už takový
štěstí neměl - kláda mu sundala prachovku a stratil svorku. Takže se mu do
kloubu dostal bordel a
poloosa následně rachtala. Prostě v tý louži byly naházený tydle klacky asi
kvůli spevnění dna. A
voba sme je pěkně vychytili... Abych
skrátil vyprávění, zbytek cesty jinak pěknym opuštěným údolím byl
poznamenanejm častejma zastávkama
před baheníma úsekama, kdy sme zjištovali hloubku vody a bahna. Většinou se
pohybovala do půl metru.
Nejhorší byl poslední úsek ve druhým údolí, kde byla překážkou dlouhá asi
stometrová louže v hlavní
cestě a rašelinový políčko stejně dlouhý vedle. Já skusil projec louži, ale
samozřejmě sem zapat.
Vzhledem k absenci stromů v dosahu lana od navijáku v cestě louže sem se
rozhod to vzít tim rašeliništěm.
No co bych povídal - téměř těch 100 metrů sem projel na navijáku s kolama
bezmocně se plácajícíma
v bahínku. Dostal sem se na druhou stranu, zjistil že rašeliniště je vlastně
koryto potoka
(kterej tam sice netek, ale stál) a vyjel na prudčí kopeček na břehu potoka.
A šel se podívat co Pepa s
Chipem. Jenže Pepa mezitim zapat na stejnym místě na začátku louže jako já
předtim. Chip ho sice
vytách ale začlo se řešit co dál. Problém byl v tom, jak je oba vytáhnout
navijákem, protože když bych
se tam popředu zase vrátil, sice bych je kousek popotách, ale už bych se tam
moc neotočil tak abych
zase moch popotáhnout sebe (naviják
mam jenom vepředu). Chtěl sem tam teda skusit docouvat
tou louží a pak se tahat nějak dostrany, ale bohužel sem skončil
zaseklej v louži pod tim prudkym
kopečkem (vlastně v korytě toho potoka nepotoka). Protože sem se blížil louží
furt hloubš a hloubš
taxem se musel zase navijákem vytáhnout nahoru. Mezitim se stal zázrak a Pepa
nějakym spůsobem
projel ten stometrovej úsek louží (pod plnym plynem na redukovanou dvojku).
Jenže ještě zbejval
Chip. Ten se zasek na stejnym místě jako já s Pepou předtim a uš se nehejbal
vůbec. Nakonec sem se
rozhod rysknout se vrátit pro Chipa tou rašelinou a po jeho vytáhnutí
navijákem z nejhoršího se
otočit, popojec a zase otočit a popotáhnout dál. Naštěstí to vyšlo, i když
sme tahali na celou dýlku
lana - tj. 30 metrů. Tahal sem ho asi na 2 x nebo na 3x už nevim přesně. Timle
úsekem pak druhý údolí skončilo a protože se už začlo stmívat, do třetího sme
už nevyrazili. A vzhledem
k vysoký aktivitě střelby v okolí sme se rozhodli přenocovat jinde. A sice v
prostoru u Slanýho,
kde sme jezdili loni. Přesunuli sme se tam, zaparkovali na louce, připravili
pelechy a rozdělali
voheň. Ráno mě bolela palice ale ještě sme trochu pojezdili po místních
kopečkách. Po poledni
sme vyrazili k domovům. Dá se
říc, že akce byla poměrně vydařená, ale opravdu by víc aut jak 3 (pouze s
jednim s navijákem) nevydržela.
Nedovedu si představit jak bych s toho posledního úseku tahal další auto... A tak
doporučení pro příště : každej si koukejte pořídit naviják ! Stojí teď v akci
15000 a opravdu se
vyplatí ! A to nemluvim o uzávěrce, ta stojí jen 8700 a je hodně znát (já
projel v podstatě s ní
nejvíc, Pepa se samosvorem byl za mnou a Chip byť měl jako jedinej MTčka na
tom byl nejhůř) ! Fotky jsou zde Video je zde !
|
||
|
|
|||
|
|
|||
|
|
|||
|
|
Termíny akcí |
||
|
|
|||
|
|
|||
|
|
|||
|
|
|||
|
|
|||
|
|
|||
|
|
|
||
